Zločiny komunismu - Hanba KSČM!

KSČM je organizace hlásící se ke zločinům komunismu

Komunismus v ČR po roce 1989

Ačkoliv od pádu železné opony uplynulo již mnoho let, nedokázala se Česká republika stále vyrovnat s komunistickou minulostí. V Poslanecké sněmovně, Senátu i na předních místech krajských úřadů či velkých i malých radnic stále sedí lidé, kteří se otevřeně hlásí ke zločinecké organizaci, která má na svědomí jen v České republice statisíce zničených životů.
Tato skupina lidí postrádá sebemenší míru sebereflexe a nezřídka chování KSČ z období totality a tím pádem i zločiny komunismu schvaluje. Tito lidé přitom rozhodují o osudu nás všech, podílejí se na výchově našich dětí a určují přímo či nepřímo budoucí směřování naší země.
Nelze rozporovat legitimní levicové myšlenky, které stávající KSČM hlásá - stejně jako jiné levicově orientované politické subjekty. Komunistická strana Čech a Moravy se však nikdy dostatečně nedistancovala od své minulosti a svých zločinů a ztratila tak veškerý morální kredit, který by jí dával právo podílet se na rozvoji demokratické společnosti.

Výroky Marty Semelové

Stačí si jen připomenout výroky bývalé poslankyně a kandidátky na primátorku Prahy za KSČM Marty Semelové, která zpochybňovala vynucené přiznání Milady Horákové a intervenci armád zemí Varšavské smlouvy do ČR označovala za pomoc. Vasil Biľak, který patřil mezi signatáře zvacího dopisu vojskům Varšavské smlouvy, byl podle Semelové kladnou postavou československých dějin.

Mlátička Zdeněk Ondráček

Semelovou v poslanecké sněmovně vystřídal jiný člen KSČM Zdeněk "Mlátička" Ondráček. Jeho přezdívka není náhodná - Ondráček se v roce 1989 podílel jako člen bezpečnostních složek na přímé represi proti lidem demonstrujícím proti režimu. Argument, že byl ještě mladý a fakticky dělal své povolání a poslouchal rozkazy, by mohl teoreticky býti polehčující okolností. Problém je, že Ondráček nikdy nad tímto svým skutkem neprojevil lítost.
Dalším Ondráčkovým problémem je opisování. Jeho disertační práce obsahuje řadu pasáží, které přebral z prací jiných studentů, aniž by je citoval a nebo uvedl jako zdroj.

Výroky Stanislava Grospiče

Podobný postoj k výkladu historie jako Marta Semelová zastává i jiný komunistický poslanec, místopředseda KSČM a její "stínový" ministr spravedlnosti Stanislav Grospič. Podle jeho názorů invaze vojsk Varšavské smlouvy v roce 1968 nebyla okupací. Současně označil oběti invaze v roce 1968 převážně za oběti dopravních nehod a ne ozbrojených střetů.
Pro Český rozhlas uvedl:
"Já bych ale poprvé řekl, že základní premisa z našeho pohledu je, že se nejednalo o okupaci. Byl to tragický moment, nebyl správný… ale taky nijak nebyla odzbrojena československá armáda nebo likvidována státní moc, jak tomu bylo v případě okupace nacistickým Německem."
"...A oběti? To byly vesměs oběti dopravních nehod. Myslím, že si zaslouží vyjádřit úctu, ale nebyly to oběti žádných aktivních ozbrojených bojů, to je třeba říci."

Oběti komunismu

Nejde přitom o ojedinělé případy. Řada komunistů včetně některých politických špiček se stále hlásí k odkazu Klementa Gottwalda, bývalého komunistického prezidenta ČR, za jehož vlády naše země zažila největší teror a bylo nejvíce obětí komunismu. Gottwald neváhal zabíjet své politické protivníky, ale i spolustraníky, kteří mohli ohrozit jeho vliv a moc. Za jeho vlády bylo vydáno ve vykonstruovaných politických procesech přes 240 rozsudků smrti, přes sto tisíc občanů bylo odsouzeno k doživotí či mnohaletým vězením.
Tohoto diktátora, který ma na rukou krev nevinných obětí, část KSČM stále obdivuje a uctívá. Část členů KSČM či jejích sympatizantů chodí v den výročí narození Klementa Gottwalda položit květiny na jeho hrob a poté zpívají internacionálu.
Počet obětí komunismu se asi nepodaří přesně vyčíslit. Nejde totiž jen o politické čistky v padesátých letech. Další stovky lidí zahynuly při okupaci ČR zeměmi Varšavské smlouvy v roce 1968 a při protestech o rok později, nebo při pokusu uprchnout přes uzavřené státní hranice do svobodné Evropy.

Proč nevolit KSČM

Je smutné, že několik desítek let od sametové revoluce se stále najde dost lidí, kteří volí KSČM a s láskou vzpomínají na období komunistické diktatury. Pokud patříte mezi tuto skupinu, zvažte prosím změnu svého postoje. Máte-li potřebu podporovat levicové myšlenky, existuje v ČR řada alternativ, které ovšem nejsou spojené se zločineckým režimem a zastávají demokratické principy.

Počet obětí komunismu

Jak už bylo uvedeno výše, přesný počet obětí komunismu není snadné vyčíslit. Částečně se to podařilo serveru totalita.cz, který se snaží mapovat zločiny komunismu. Ale ani ten nebyl schopen sumář obětí zkompletovat.
Přesto přinášíme několik údajů:
Počet popravených pro politické trestné činy: 241 obětí
Počet usmrcených elektrickým proudem při pokusu o přechod státní hranice: 88 obětí
Počet zabitých lidí při pokusu o přechod státní hranice: 174 obětí
Počet usmrcených při invazi "spřátelených" vojsk v roce 1968: 137 obětí

K výše uvedeným je pak nutné připočítat i statisíce obětí, které sice přežily, ale skončily například ve vězení, uranových dolech nebo přišly o majetek.


upozornění: Informace publikované na této stránce vycházejí z údajů dostupných k 30. říjnu 2019. Zdaleka neobsahují všechny aktuální zločiny komunismu a KSČM. Současně popisuje některé případy, které mohou mít v čase ještě další vývoj.